Zpráva nově založeného washingtonského think tanku odhalila, jak turecká vládnoucí Strana spravedlnosti a rozvoje (AKP) vytvořila a využívá armádu internetových trollů k ovládnutí politického diskurzu a určování veřejné agendy na sociálních sítích, které jsou považovány za poslední baštu umlčovaných opozičních skupin a obránců lidských práv v zemi.
Zpráva, kterou sepsala skupina tureckých akademiků, nese název “Politický astroturfing na Twitteru: Úloha armády trollů v tureckém demokratickém úpadku” analyzuje 6 252 tureckých účtů sponzorovaných vládou, které Twitter v červnu 2020 pozastavil kvůli “využívání koordinované neautentické činnosti, která byla zaměřena především na domácí publikum v Turecku”.
Na základě kombinace kvantitativní a kvalitativní analýzy studie ukazuje, jak se AKP snažila formovat veřejnou agendu prostřednictvím politických astroturfingových kampaní během voleb a kritických událostí v zemi, jako byly protesty v parku Gezi, vyšetřování korupce v prosinci 2013 a neúspěšný puč v červenci 2016.
Podle zprávy byla nejpozoruhodnější metodou, kterou trollí účty v těchto kampaních používaly, “maskování za různé politické identity (nebo typologie sockpuppetů) k šíření svých zpráv a nepravdivých informací mezi různými segmenty turecké společnosti a napříč politickým spektrem”. Na základě sebeidentifikace a obsahu tweetů studie rozdělila účty do čtyř kategorií:
- příznivci tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana
- kemalisté (ti, kteří podporují politické, ekonomické a sociální principy prosazované zakladatelem Turecka Kemalem Atatürkem)
- turečtí nacionalisté
- pro-kurdské aktivisty
Fahrettin Altun, ředitel komunikace tureckého prezidenta, tvrzení Twitteru popřel a uvedl, že “různé dokumenty, které Twitter citoval na podporu svého rozhodnutí … jsou zjevně nevědecké, naprosto neobjektivní a politicky motivované.” Dále obvinil Twitter z podpory terorismu a pohrozil zablokováním přístupu na populární platformu sociálních médií.
29. července 2020, tedy měsíc po rozhodnutí Twitteru, přijal turecký parlament nařízení o sociálních médiích, které platformám sociálních médií s více než 1 milionem připojení denně ukládá povinnost jmenovat v Turecku zástupce, s nímž mohou turecké úřady řešit problémy vzniklé v případech urážek, zastrašování a porušování soukromí.
Zákon také ukládá platformám sociálních médií povinnost reagovat do 48 hodin na stížnosti týkající se “porušování osobních práv” nebo na soudní příkazy k odstranění obsahu. Poskytovatel sociální sítě, který neodstraní urážlivý obsah do 24 hodin od soudního rozhodnutí, je odpovědný za škody vzniklé tímto obsahem.
Podle zprávy trollové kromě šíření nepravdivých informací ve prospěch vlády AKP vyzývali své příznivce, aby tweetovali o předem určených tématech, která by se stala trendem v celém ekosystému sociálních médií; líčili opoziční strany a klíčové osobnosti jako spojence a omluvné obhájce určitých skupin (např, Kurdů, příznivců Gülenova hnutí (náboženské skupiny očerňované Erdoğanovou vládou), menšin), které vláda prohlásila za politické psance; snažili se zdiskreditovat několik právních šetření zahájených v souvislosti s pochybeními některých politických představitelů (např. korupce, úplatkářství, porušování lidských práv); podněcovali a ospravedlňovali násilí, krutost a bezpráví vůči některým členům opozičních skupin.
Studie dochází k závěru, že zatímco podpora AKP v důsledku ekonomických potíží slábne, sociální média jsou i nadále důležitým bojištěm, “kde by vláda a její nespokojenci soupeřili o uši, srdce a mysl lidí, každý s vlastními – legálními či kontroverzními – prostředky, které má k dispozici.”
Tato zpráva je první rozsáhlou studií, kterou zveřejnil Orion Policy Institute (OPI). Dr. Süleyman Özeren, člen správní rady OPI a jeden ze spoluautorů zprávy, v rozhovoru pro zpravodajský web Ahval Nervana Mahmouda uvedl, že institut “se zaměří na různé otázky včetně globální bezpečnosti, lidských práv a demokracie a bude vytvářet politické návrhy založené na kvalitním výzkumu”.